Když si zpětně pročítám články co jsem napsal musím se přiznat, že protiřečení je moje druhé jméno. Snažil jsem se tu moralizovat a poučovat všechny aby měli lepší život. Ale nic není tak jednoduché, jak se zdá. Články jsem psal v době, kdy jsem byl sám. Ale život se mění. Poznal jsem úžasnou dívku. Ne takovou jako byly ty za poslední dva roky, ke kterým jsem se nechtěl nikterak vázat. Ale slečnu, kterou milovat prostě musím. Ať proto jaká je, ať proto, kolik toho máme společného! Ano člověk se musí naučit žít sám se sebou, ale pokud jednou pozná človíčka pro kterého by dýchal, již dál nechce žít sám. Chce žít jen s touhle brunetkou s krásnýma čokoládovýma očima. Člověku pak pomáhá jen "Co oči nevidí srdce nebolí.", nebo se tím jen uklidňuje a přesto čeká na jakékoli znamení, že ne vše je ztraceno. Chce se nám utéct, změnit celý život a zapomenout. Ale všichni víme že tomu nelze utéct.
Co proto teda udělat, abychom se zbavili bolesti? Bolesti, která trápí náš mozek a připomíná nám kde bychom chtěli být, místo toho aby nám ukázala kde být máme. Neulehčujme si to! Pobrečme si! Zanadávejme si! Ale nesnažme se mermomocí to změnit. Nehledejme jiného partnera se kterým zapomeneme. A už vůbec nedoufejme, že se to vrátí zpět. Jednou rozbité zrcadlo dřív, nebo později nahradí jiné ve kterém uvidíme ten odraz, který nás tak naplňuje. Dejme si čas. Čas na sebe na lidi kolem sebe. Někdy nám taková událost otevře oči a zapomeneme na staré hloupé rozepře z rozmaru. Pokud tu osůbku skutečně milujeme, navždy zůstane v našich "srdcích" nejdříve však musí opadnout veškeré emoce. Musíme odpustit tomu druhému, ale hlavně sobě! Pak jim s klidem můžeme popřát šťastný život a těšit se z jejich štěstí. Já osobně potkal dvě dívky, které mi neodmyslitelně změnily život. Jen jizva od té poslední se bude chvilku ještě hojit. Všem vám přeji, aby jste se mohli těšit, jak ze štěstí svého, tak člověka se kterým jste zažili krásné chvíle. Vzpomínky na ně už nám totiž nikdo nevezme a jedno si budeme moc říct "Že to ale byl skvělej život." :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat