Slovo důvěra známe všichni, používáme jej vesměs denně, za běžných okolností chápeme jeho význam. Jenže v myšlenkovém vzorci zvaném partnerský vztah se jaksi, ve většině případů, vytrácí mnoho z jeho významů. Jaké jsou významy tohoto slova? důvěra v sebe, důvěra v druhé, že se jim podaří určitý cíl, důvěra ve věrnost......
Ve vztazích však toto slovo nabývá pouze jednoho smyslu, i když všichni tvrdí opak. Je to důvěra ve věrnost. Tvrdíme jak to není pravda, ale pravda je jiná. Příklad z mnoha - milující manželka "důvěřuje" svému muži. Taky nemá důvod nedůvěřovat. Muž vydělává dost peněz aby zaopatřil rodinu, miluje své děti, dává ženě najevo, že ji miluje.... Krásná idylka do chvíle, kdy žena zjistí, že její muž flirtuje s neznámou prodavačkou v kantýně u něj v práci. Co následuje? "Ztratil jsi veškerou mou důvěru!" Nejde o konkrétní čin, který zajisté není zcela v pořádku, ale jde o to, že vyřčenou větu dotyčná myslela skutečně vážně. Lidé jsou ochotni zahodit vše pro své ego, kterému bylo ublíženo. Ale co ostatní hodnoty, které jsou možná důležitější než tato. Co důvěra v zaopatření rodiny? Co důvěra v lásku k dětem i ji samotné? Co ty krásné chvíle, které ji dávaly pocit štěstí? Každý máme jiné hodnoty, přesto se důvěra ve věrnost ukazuje v běžném životě jako jedna z předních. Je to v pořádku? Na to si odpovězme každý sám.
Ale ještě jsme neskončili. Zamysleme se nad samotným získání důvěry všeho druhu. Velká část lidí se snaží získat důvěru druhých tím, že začne lhát o sobě, o druhých, o činech, které vykonal. Jen aby se vyšvihl v očích ostatních a stal se dokonalým - což je jen zbožná touha a jejich lži jsou jen obrazem toho jakými by chtěli být lidmi a tyto lži se stávají tím katalizátorem, proč ve finále důvěru ztrácejí. Než aby ukázali své slabiny, raději se vydávají za jiné. Za ty kteří jsou tak dokonalí, že se jim důvěřovat prostě musí.
Bývá ztráta důvěry způsobená tím, že si nasazujeme masky? Společenské, domácí, pracovní. Kdo nemá co skrývat nemá co ztratit. Kdyby na sebe lidé práskli i ta největší tajemství, slovo důvěra by asi neexistovalo. Když nic neskrýváte, poznáte jací jsou lidé kolem vás. Buď vás zavrhnou a nebo si vás začnou více vážit. Nestojí to za to zjistit s kým se vlastně bavíte, nebo žijete? Když vás někdo zavrhne - ať si jde! Nestojí za to! A posílí to neskutečně vaše sebevědomí. Vždy je lepší mít jednoho přítele, než tisíce známých.
Moje soukromá vsuvka -Nedávno jsem přemýšlel jak bych se zachoval kdyby za mnou přišla má partnerka, že se den předtím s kamarádkami opila a vyspala se s neznámým mužem. Měl bych vztek? Možná trochu ano. Cítil bych se podvedený? ano, ale mnohem méně než před pár lety. Vážil bych si ji mnohem víc, miloval bych ji o to víc, důvěřoval bych ji víc, potom co by toto provedla? Nikdo mi nebude věřit, ale ano. V tu chvíli by šla okolnost stranou, stejně tak i důvod, kterým byl alkohol, ale to že měla na to mi to říct? Řekl bych obdivuhodné.
Kdo má na to ukončit nefunkční vztah, kdo má na to říct pravdu ať už bolí sebevíc, takoví lidí si zaslouží důvěru. Ne podle toho za jak dokonalé se vydávají, ale jak se zachovají ve vážných situacích. To jsou ti lidí co na sebe vše napráší. Není to ukázání slabostí, naopak je to posílení sebe samého a vztahů s ostatními lidmi. Chcete důvěru? Řekněte přátelům své největší tajemství! Buď ji získáte a nebo ztratíte člověka, který nebyl vašim přítelem. Okruh lidí kteří ovlivňují váš život se sice ztenčí, ale bude vědět, že jste mezi lidmi, kteří udávají vašemu životu ten správný směr.
Věnováno těm kteří prošli mým důvěrnostním testem. Odimu, Dendovi a Gabriele.
Žádné komentáře:
Okomentovat